11-69-CS Chléb, jenž příjmáš

R. Chléb, jenž příjmáš do rukou svých,
Je Tělo mé,
Přijmi v Něm Boha svého, jenž se Ti dává.

1. Chléb, který jíme, již není chléb,
Víno, které pijeme, již není víno,
Je to pravé tělo a pravá krev vzkříšeného Krista,
Který nás tak miluje, že se nám za pokrm dává.

2. Bůh, kterého podáváme, není vzdálený,
Bůh, kterého přijímáme, není bez slitování.
Je to Bůh plný lásky, něhy a milosrdenství,
Který je tak blízký, že touží přebývat s námi.

3. Já jsem chléb života.
Vaši otcové jedli na poušti manu a zemřeli.
Toto je chléb, který sestupuje z nebe,
Abychom jedli, ale neumírali.

4. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe.
Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky.
A chléb, který já dávám,
Je mé tělo, dané za život světa.

5. Kdo jí mé tělo a pije mou krev,
Zůstává ve mně a já v něm.
Jako mě poslal živý Otec a já mám život z Otce,
Tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mě.